Obec Měděnec
ObecMěděnecHorní Halže, Mýtinka, Kamenné, Kotlina

Kotlina

Kdy přesně osada Kőselwald vznikla, nám dodnes není známo. Víme však, že ve svém vzniku se oproti výše zmíněným osadám liší. Jednak pravděpodobně vznikla o něco později, než osady v okolí, a její vznik také nesouvisel s hornictvím. Tedy alespoň zpočátku.

V nám již dobře známé smlouvě z roku 1431 o rozdělení majetku panství mezi bratrance Alše a Viléma ze Šumburku, se nachází zmínka o lesu "in Kessli". V tomto lese byla založena osada, která převzala jeho poněkud pozměněné jméno. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1453. V ní je uváděna pod názvem Kőselwald (Kessel - kotlina, Wald - les). Tento název se již téměř neměnil, úřední německý tvar byl Kőstelwald, český název Kotlina začal být používán až od začátku 50. let 20. století. Jejími prvními obyvateli byli dřevaři, těžící dřevo pro okolní doly. Horníci k nim přibyli až o něco později.

KotlinaV dalších staletích pak Kotlina sdílela všechny osudy se statkem Měděnec, rozkvět a úpadek dolování, rozšíření protestantství a následnou rekatolizaci…Stejně jako Měděnec také Kotlina byla za třicetileté války přepadávána a ničena, musela platit kontribuci. Následky války pro ni nebyly o nic mírnější.

Po vykácení lesa, obklopujícího Kotlinu, se osada ocitla na nechráněné krajině, podnebí zde proto bylo dosti drsné a zemědělství se zde stejně jako v okolí příliš nedařilo. Po úpadku dolování byli obyvatelé Kotliny nuceni najít si jiný způsob obživy. Někteří z nich dále pracovali v lese nebo na místní pile, jiní v okolních továrničkách. Pro mnoho lidí zde byla hlavním zdrojem příjmů domácí výroba rukavic, pozamentů, perličkových a flitrových kabelek, síťovaných tašek, čepic a paličkovaných krajek. Kromě toho odsud také v období kolem poloviny 19. století odcházeli hudebníci do celého světa.

V roce 1790 byla v Kotlině konečně otevřena škola, děti tak již nemusely docházet do Přísečnice a Měděnce. Kolem poloviny 19. století měla Kotlina 60 domů a žilo zde přibližně 450 obyvatel, kromě školy zde byl ještě mlýn a hostinec. V tomto období pak stará školní budova pro dvojtřídku přestala stačit, roku 1876 tedy byla postavena nová škola.

V roce 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami, což pro Kotlinu odstartovalo velkou řadu změn ve správě. Nejprve se stala obcí s osadou Venkov. Roku 1868 jsou již obě vesnice uváděny jako osady Měděnce, o 11 let později se Kotlina stala opět obcí s osadou Venkov. Pro značný poválečný úbytek obyvatel byly obě vesnice roku 1949 přičleněny k obci Dolina a při územní reorganizaci v roce 1960 i s ní k obci Přísečnice. Po zániku Přísečnice v důsledku budování vodní nádrže byl v roce 1974 celý "přísečnický" katastr včetně osad připojen k nově utvořené obci Kryštofovy Hamry. Odtud pak byla Kotlina k 1. 1. 1979 konečně převedena k Měděnci. Od roku 1850 tak stihla 6krát vystřídat okresní příslušnost: 2krát patřila do okresu Přísečnice, 2krát do okresu Kadaň, 1krát do okresu Vejprty a nakonec do okresu Chomutov.

Jak již bylo naznačeno v předešlém textu, konec druhé světové války obci přinesl značné problémy, neboť po odsunu německého obyvatelstva byly jak Kotlina, tak i její osada Venkov téměř úplně vylidněné a nikdy se je již nepodařilo dosídlit. Začátek 70. let zasáhl Kotlinu podruhé. Dolní část vesnice ležela v 1. ochranném pásmu budované přísečnické nádrže na pitnou vodu a musela proto zaniknout. V horní části vesnice tak zůstala jen kaple sv. Anny a pár domů. Když pak zanikla vesnice Venkov, byl její katastr připojen ke Kotlině, díky čemuž zde je k roku 1991 uváděno 42 rekreačních objektů. Po druhé světové válce se obec postupně přeměnila na rekreační oblast.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Počasí

Počasí dnes:

20. 9. 2020

skorojasno

Bude jasno až skoro jasno, odpoledne přechodně až polojasno. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Odkazy

Užitečné odkazy naleznete zde.

  • OBYVATELÉ
    OBYVATELÉ156 osob
  • ROZLOHA
    ROZLOHA 1280 ha
  • OBEC SE DĚLÍ
    OBEC SE DĚLÍ 5 částí
  • NEJVYŠŠÍ BOD
    NEJVYŠŠÍ BOD910 m n. m.